Vznik Výstaviště

Koncem 19. století vrcholily obrozenecké snahy o svébytnost českého národa a jednou z příležitostí prezentovat úspěchy průmyslu a hospodářství byla Jubilejní zemská výstava plánovaná na rok 1891. Předchozí první průmyslová výstava se konala v roce 1791 v Klementinu v rámci oslav korunovace Leopolda II. českým králem. Budova Klementina, ani zvažované a v té době dokončené Rudolfinum, však zdaleka nestačila představám o rozsahu výstavy, a tak byla pro výstavní prostory vybrána východní část Královské obory v Bubenči, ze které byla v roce 1890 usnesením zemského sněmu vyňata plocha o rozloze 300.000 m²: "...K účelu uspořádání Všeobecné jubilejní výstavy v Praze r. 1891 budiž zemským výborem přikázaná potřebná plocha v parku bubenečském, při čemž budiž k tomu brán zřetel, by po odbytí výstavy možným bylo dokončení úpravy sadů." V té době zde na místě dnešního planetária stával rozsáhlý zemědělský poplužní dvůr (čp. 21) a k němu na východě přiléhal areál označovaný jako hospodářské výstaviště, který vznikl v roce 1874.

Přípravný výbor výstavy byl zvolen v roce 1888 a během dvou let zajistil vhodný prostor, vypracoval plán a program výstavy, její organizační statut a sestavil rozpočet. Ten byl schválen 15. února 1890 na schůze výkonného výboru jako vyrovnaný s příjmy a výdaji ve výši 1.132.000 zlatých. Současně byl císař František Josef I. požádán, aby nad výstavou přijal protektorát. Ten 12. května 1890 přijal a přislíbil na výstavě účast. V práci pak pokračoval generální výbor s předsedou hrabětem Bedřichem Kinským, čestnými předsedy mimo jiné hrabětem Františkem Thunem, knížetem Jiřím Lobkowiczem, v čele odborných výborů byly význačné osobnosti jako František Křižík (stavební), nakladatel Jan Otto (redakční), dále architekt Antonín Wiehl, ředitel Národního divadla František Adolf Šubert a další. Hlavními projektanty výstavy se stali Bedřich Münzberger a Antonín Wiehl, sadovou úpravu garantoval František Thomayer.

Vyměřovací práce začaly v březnu 1890. V květnu pak započala stavba výstavních budov. Začala se stavět Strojovna a vyrůstat konstrukce Průmyslového paláce. V září 1890 postihla Království české rozsáhlá povodeň, která měla těžký dopad na přípravné práce. Mohutná povodeň, která strhla v Praze i část Karlova mostu, způsobila značné škody na budoucím výstavišti. Dvě třetiny areálu byly zatopeny a stavební práce byly přerušeny. Dokonce se 11. září zřítily čtyři oblouky železné konstrukce Průmyslového paláce. Škody byly tak veliké, že se v první chvíli uvažovalo o posunutí termínu zahájení. Ředitel První Českomoravské Novotný však rozhodně prohlásil, že jeho firma úkol splní včas a tím dal příklad i dalším podnikům, které navíc práce prováděly většinou za nižší ceny než bylo obvyklé, protože účast na této stavbě pro ně byla čest. V říjnu 1890 se přihlásila cementárna Max Hergett s tím, že za cenu pouhých 6000 zlatých, což byla cena o polovinu nižší, než byla rozpočtová, provede celou betonovou Křižíkovu fontánu. V té době již byla rozpracována či dokončena stavba některých budov a pavilónů jako například pavilónu zemského výboru, restaurace plzeňského pivovaru či pavilón českých papíren. Vzhledem k rozsahu naplánovaných prací a požadovanému termínu otevření výstavy v květnu 1891 bylo rozhodnuto, že stavební práce budou probíhat i v zimě. Stavební výbor zakoupil množství mrazuvzdorného vápna a kotel na ohřev vody pro výrobu malty. Navzdory všem komplikacím byla 15. května 1891 Jubilejní zemská výstava slavnostně slavnostně zahájena za zvuků Dvořákových fanfár. Úvodní projev měl arcivévoda Karel Ludvík. Slavnostního otevření se zúčastnili ministři vídeňské vlády Gautsche, Pražák, Bacquehem, Záleský, místodržitel hrabě František Thun, maršálek kníže Jiří Lobkovic, poslanci zemského a říšského sněmu, představitelé české šlechty a podnikatelů. Císař František Josef I. se zahájení výstavy nezúčastnil, přijel až v průběhu výstavy a vedle Prahy navštívil i Liberec.

Kolem roku 1910 byl areál Výstaviště zmenšen zhruba na polovinu a jeho severní část byla opět parkově upravena. K jeho opětovnému rozšíření došlo až při budování Parku kultury a oddechu Julia Fučíka v letech šedesátých.

Zdroj:
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Jubilejní_zemská_výstava_v_Praze_1891
- https://www.facebook.com/Prahanastarychmapach/posts/2143372859104190/