Vltava

V roce 1857 byl vypracován plán na zřízení velkého vodního plavebního tunelu pod Letnou, který měl vést z centra Prahy do Bubenče k Císařského mlýnu, kde měl být zřízen přístav. Projekt, jehož náklady měly činit 1,5 milionu zlatých, byl tehdy zmařen rakousko-italskou válkou.

Koncem 19. století bylo na podnět Průmyslové jednoty rozhodnuto o splavnění říčního úseku mezi Prahou a Ústím nad Labem. V rámci celkové plavební a protipovodňové regulace se Vltava v Bubenči zásadním způsobem proměnila. Práce byly zahájeny 22. června 1899 a 14. června 1902 bylo pro plavbu slavnostně otevřeno zdymadlo, sestávající se z trojského jezu, bubenečského plavebního kanálu a podbabských plavebních komor. Stavba, provedená firmou A. Lanna podle projektu "Komise pro kanalisování Labe a Vltavy", stála přes 4 miliony korun. Původní levostranné meandrující rameno Vltavy bylo u Císařského mlýna zasypáno. Jeho pozůstatkem je parková vodní plocha zvaná Malá říčka.

Neregulované říční koryto Vltavy s přirozeným spádem hladiny se dochovalo severně od Císařského ostrova a jeho středem je vedena katastrální hranice mezi Bubenčem a Trojou. Před regulační úpravou zde byly tři velké ostrovy: Císařský, Trojský a Holešovický. V řečišti se dále na různých místech objevovaly a zase ztrácely malé naplavené ostrůvky. Vlivem povodní se krajina měnila, Císařský ostrov například v 18. století rozdělovalo napříč ještě jedno říční rameno. Trojský ostrov, od trojské pevniny oddělený ramenem Trojského mlýna, se nacházel na území dolní části dnešní zoologické zahrady. Trojský i Holešovický ostrov se staly na začátku 20. století součástí trojské pevniny.

Zdroj:
- https://katalog.ahmp.cz/pragapublica