Sportovní hala

Bubeneč čp. 419, Výstaviště
Za elektrárnou 1, U Výstaviště 4

V roce 1907 byl u příležitosti Jubilejní výstavy Obchodní a živnostenské komory postaven na bubenečském Výstavišti pavilon Strojovny neboli Strojnický palác sloužící jako prostor pro expozici strojů a zařízení. Po druhé světové válce bylo rozhodnuto o tom, že obchodní veletrhy se budou nadále konat v Brně. V areálu Výstaviště již tedy některé výstavní pavilony nebyly potřeba a hledalo se pro ně nové využití. Usnesením vlády ze dne 2. prosince 1952 k rozvoji tělesné výchovy a sportu bylo uloženo nově ustanovenému "Státnímu výboru pro tělovýchovu a sport" zajistit projektovou a rozpočtovou dokumentaci k přestavbě Strojnického paláce na sportovní halu.

Pro připravované mistrovství světa v ledním hokeji bylo následně započato s rekonstrukcí budovy vestavbou hrací plochy a tribun s příslušenstvím. Jelikož rozpětí střední lodi bylo menší než šířka ledové plochy, tu bylo nutné orientovat kolmo k podélné ose haly. To vyžadovalo vynětí dvou hlavních nosných sloupů a podepření takto rekonstruovaného rámu pomocnou konstrukcí. Tyto práce, spolu s vybudováním betonové plochy se suterénem pro chladicí zařízení a spodní části betonové západní tribuny byly provedeny ve velmi krátké době. K dokončení celého záměru však nedošlo, jednak proto, že odkladem mistrovství ztratil na naléhavosti, a také proto, že se zvýšily nároky investora na vnitřní vybavení haly. Po přerušení výstavby v roce 1954 byly v následujících letech zpracovány různé alternativy za použití původní konstrukce. S realizací poslední z nich, obsahující dalekosáhlou přestavbu ocelové konstrukce původní haly vynětím šesti hlavních rámových sloupů, bylo započato na podzim roku 1958. Od původní koncepce však bylo dodatečně upuštěno a konečné řešení se zaměřilo výhradně na dosažení vysoké technické úrovně haly s podmínkou, že dosavadní investice budou využity. Koncepci nového návrhu bylo třeba podřídit omezujícím dispozičním i časovým podmínkám a stará konstrukce Strojnického paláce neměla být překážkou, ale pomocným prostředkem provedení nového záměru. Architekti Jiří Bendík a Václav Horák přišli s řešením, které spočívalo v překrytí celé ocelové konstrukce Strojírenského paláce skořepinou. Tento návrh respektoval dispozici budovy zachováním systému tří lodí, z nichž střední obsáhla součet rozpětí tří lodí staré konstrukce a její výšku. Postranní lodě, doplňující předem určený půdorys haly, jsou zastřešeny příhradovou konstrukcí, přebírající vodorovné a svislé účinky střední lodě.

Poprvé byla Sportovní hala ČSTV v PKOJF otevřena 7. března 1962 pro lední revue československého krasobruslařského souboru. O týden později se již v hale konalo mistrovství světa v krasobruslení. Do Sportovní haly se pak nastěhovala hokejová Sparta, která zde hrála utkání 1. ligy. Byla zde ovšem jen v podnájmu za souhlasu ČSTV a někdy se stávalo, že hala byla obsazena pro jinou akci, která přinášela ČSTV zisk. Sparta pak musela trénovat a hrát jinde. Teprve v roce 1989 dostala Sparta od pražského magistrátu Sportovní halu do pronájmu na dobu 30 let. Do roku 2015 ji pak využívala pro domácí utkání nejvyšší hokejové ligy, v současnosti jí slouží jako tréninkové zázemí. Konají se zde také koncerty a další kulturní a společenské akce.

V letech 1983-1985 byla pro účely mistrovství světa v hokeji postavena v těsném sousedství Sportovní haly menší tzv. Malá sportovní hala, která je propojená tunelem. Aby Československý svaz ledního hokeje nebyl od mistrovství organizačně odříznut, přistavěl k větší hale kanceláře. Současně byla postavena i restaurace.

Hala, jejíž kapacita je v současnosti v ochozech 13 238 diváků, měla v letech 1999-2022 ve svém názvu označení "arena", které bylo vždy doplněno názvem partnerské společnosti. Ty se vystřídaly už čtyři: Paegas Arena (1999-2002), T-Mobile Arena (2002-2008), Tesla Arena (2008-2011) a Tipsport arena (2011-2022). V květnu 2022 se do názvu vrátil tradiční název Sportovní hala doplněný jménem sponzora, kterým je společnost Fortuna.

Zdroj:
- Časopis Inženýrské stavby; Ing. Jiří Bendík, Ing. Václav Horák, CSc.; 11/1963
- https://tipsportarena-praha.cz/historie-sportovni-haly/
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Tipsport_arena_(Praha)