Skleněný palác

Bubeneč čp. 728, Náměstí Svobody 1
Československé armády 26, Terronská 1

Skleněný palác, lidově zvaný Skleňák, je jedna z nejkvalitnějších předválečných bytových staveb v Praze. Dům byl postaven jako nájemní v letech 1936-1937 podle návrhu architekta Richarda Ferdinanda Podzemného pro Zemskou banku na základě předchozí užší architektonické soutěže. Monumentální objekt má lichoběžníkový půdorys. Do náměstí Svobody se obrací jeho rozlehlá střední sedmipodlažní část a na ni kose navazují dvě kratší šestipodlažní boční křídla. Levé křídlo směřuje do ulice Československé armády, pravé do Terronské. Funkcionalistická budova je zapsána na seznamu kulturních památek.

Konstrukce domu je železobetonová, což prozrazují jen sloupy ve vstupním vestibulu. Průčelí je přísně symetrické a geometrické. Celé prosklené přízemí domu patří obchodním prostorám, mezi nimi je uprostřed střední části rozlehlá vstupní hala, která je umělecky vyzdobena.

Přízemím vede po celé délce budovy prostorná chodba, z níž je možné vstoupit na jedno z pěti schodišť. Tato chodba je jediným spojovacím prvkem celého domu. Ve vyšších patrech se budova dělí na bloky, kterými nelze procházet. Výtah, doplňující každé z pěti schodišť, byl kdysi funkční pouze po vhození mince do určené zdířky. Ve střední části domu se nad obchodním přízemím střídají sloupce lodžií, zimních zahrad a okenních pásů. Boční křídla už nemají zimní zahrady, ale v místě, kde se ohýbají do přilehlých ulic je tento ohyb zdůrazněn lodžiemi. Většina fasády je prosklená (odtud pochází pojmenování budovy), zbytek je pokryt bílými keramickými dlaždicemi. Rámy oken jsou natřeny bílou barvou.

Byty jsou různě velké, od garsoniér až po čtyřpokojové, nejvíce je však bytů dvoupokojových. Ve všech jsou vestavěné skříňové stěny a většina bytů má buď lodžii nebo zimní zahradu. V celém domě bylo zavedeno ústřední vytápění systému Critall (topení zabudované do bedničkového stropu), přičemž byla vyhřívána v koupelnách i podlaha či stěny. Teplá voda se dodávala individuálně.

Rovná střecha budovy sloužila jako rekreační terasa se zahradou. Kromě krásného výhledu na Bubeneč i vzdálenější okolí zde bylo k dispozici také několik lehátek, stolní tenis, sprchy na osvěžení v horkých letních dnech, ale především bar s vlastní obsluhou. Dnes je terasa nepřístupná. Celá budova má rozsáhlé podzemní prostory, mezi které patří spižírny, technické místnosti, prádelny a sušárny. Do těchto prostor většinou nechodili nájemníci, ale jejich služebné. Dále jsou zde garáže, které jsou osvětleny přirozeným denním světlem pronikajícím luxferovým stropem. Z garáží je možné vstoupit také do podzemního krytu, který byl schopný poskytnout útočiště všem zdejším nájemníkům. V případě, že by došlo k zavalení vchodu, nachází se zde druhý, tajný, jímž bylo možné bezpečně odejít uprostřed dvora. Ten je upraven jako zahrada, býval zde i tenisový kurt a dětské hřiště.

V přízemí Skleněného paláce se nachází obřadní síň, informační kancelář městské části a výstavní a obchodní prostory. V původní obřadní síni v přízemí levého nároží byla umístěna mozaika Žena s holubicemi od Jiřiny Adamcové.

Zdroj:
- Umělecké památky Prahy: Velká Praha (A-L); Pavel Vlček a kolektiv; Academia; 2012 
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Skleněný_palác
- https://www.hb.cz/jak-bydlela-smetanka-prohlednete-si-funkcionalistickou-nadheru-luxusniho-skleneneho-palace/