Severní hranice Bubenče

Severní katastrální hranici Bubenče s Trojou tvoří po celé délce Vltava. Hranice prochází přibližně středem neregulovaného koryta řeky severně od Císařského ostrova, který celý patří do Bubenče. Tato část vodního toku se zbytky přirozených břehů na obou stranách bývá označována jako Vltavské peřeje. V minulosti se zde kromě Císařské ostrova nacházel také ostrov Trojský, od pevniny oddělený strouhou Trojského mlýna, a ostrov Holešovický. Skupina těchto ostrovů často při povodních měnila tvar, velikost i počet. Například počátkem 18. století existovaly v blízkosti Císařského ostrova další ostrůvky Ráček, Řádky a Neveselý (Nesejtko). V původním vltavském řečišti čas od času vnikají malé ostrůvky, které se stávají vyhledávaným útočištěm ptactva.

Vltava a území kolem Císařského ostrova prošlo výraznou proměnou v rámci celkové plavební a protipovodňové regulace. Koncem 19. století bylo na podnět Průmyslové jednoty rozhodnuto o splavnění říčního úseku mezi Prahou a Ústím nad Labem. Práce byly zahájeny 22. června 1899 a 14. června 1902 bylo pro plavbu slavnostně otevřeno zdymadlo, sestávající se z trojského jezu, bubenečského plavebního kanálu a podbabských plavebních komor. Stavba, provedená firmou A. Lanna podle projektu "Komise pro kanalisování Labe a Vltavy", stála přes 4 miliony korun.

Původní levostranné meandrující rameno Vltavy bylo u Císařského mlýna zasypáno. Jeho pozůstatkem je parková vodní plocha zvaná Malá říčka. Ta je napájená vodou z plavebního kanálu a na opačné straně ukončena hrází. Za ní pak pokračuje již jako potok, který před Císařským mlýnem vtéká do potrubí, zleva se k němu připojuje rovněž podzemím vedený potok Dejvický, prochází pod plavebním kanálem a Císařským ostrovem a ústí do přirozeného řečiště Vltavy.

Změny se dotkly i Císařského ostrova, který významně změnil svůj tvar. Poměrně velké území v jeho jižní části se stalo součástí bubenečské pevniny a k ostrovu byla naopak připojena malá část Královské obory. K drobným úpravám došlo i na severním břehu ostrova, kde s ním splynuly malé pozemky nacházející se již v katastrech Troje a Holešovic. Bubenečská hranice totiž tehdy vedla přímo po původním břehu ostrova a po připojení dalšího území nebyla nijak upravena. K tomu došlo až v roce 1944, kdy byla bubenečsko-trojská hranice byla posunuta na sever přibližně do středu Vltavy.

Zdroj:
- https://katalog.ahmp.cz/pragapublica