Reformní reálné gymnasium

Státní české reformní reálné gymnasium vzniklo krátce po první světové válce v Bubenči a postupně se stalo jedním z největších vzdělávacích ústavů v prvorepublikovém Československu.

Hospodářské poměry prvních měsíců samostatné republiky nedovolovaly státní správě řešit potřeby regionů a vláda se proto obrátila na obce se žádostí o pomoc. V červenci 1919 město Bubeneč nabídlo státu, že poskytne zdarma pro střední školu místnosti, vybaví je nábytkem a bude pečovat o jejich provoz a údržbu, a to do té doby, než státní správa postaví na pozemku, který obec také poskytne zdarma, novou budovu. V září s tím vyslovilo souhlas ministerstvo školství a národní osvěty a hned se začalo vyučovat. První roky bylo obtížné získat i jen jednotlivé místnosti pro plný počet tříd a samozřejmě nebylo možné zřídit ihned všech osm postupných ročníků. Byla otevřena pouze prima a další ročníky se otevíraly postupně. První maturanti tak vyšli z gymnázia v červnu 1927.

Reálnému gymnáziu byly přiděleny místnosti ve 2. poschodí budovy ve Školské (dnešní Wolkerově) ulici čp. 40, kde byla od roku 1889 škola. Celkem 40 studentů učili dva profesoři (jedním z nich byl ředitel Florián Horut) a katecheta farář P. František Krupka. Ve školním roce 1926/1927 mělo gymnázium poprvé všech osm postupných ročníků, tedy 17 tříd a 670 žáků a v roce 1934/1935 na něm působilo již 44 profesorů. Vyučovalo se však stále na několika místech a vedení školy se potýkalo s problémem přeplněných tříd. Stará budova ve Školské ulici byla již celá obsazena, ředitelství gymnázia se nacházelo ve škole v Korunovační ulici, kde bylo gymnáziu propůjčeno nejvíce tříd a tělocvična. Sokol půjčoval škole bubenečskou sokolovnu pro pořádání slavností, akademií a celoškolských shromáždění. Teprve v roce 1938/1939 mohlo gymnázium přestěhovat svých 41 tříd, 1871 žáků a 71 profesorů do nové budovy na Velvarské (dnešní Evropské) třídě. Tím také skončilo jeho působení v Bubenči. 

Za první republiky na něm učila řada vynikajících pedagogů, mnozí se stali později vysokoškolskými profesory. Byli to např. bohemista František Jílek-Oberpfalcer, klasický filolog Adolf Panz, romanista Karel Hoyer, zakladatel české moderní archeologie Jan Filip, matematik a fyzik Antonín Zahrádka, profesor deskriptivy Ladislav Svěcený, spoluzakladatel a vedoucí pěveckého spolku "Václav". Na gymnáziu studovali kromě jiných Anna a Herberta Masarykovy, Pavel Tigrid nebo Lída Baarová.

Zdroj:
- Kniha o Bubenči; kolektiv autorů; Městská část Praha 6; 2004