Požáry

V roce 1831 zakoupila bubenečská vrchnost pro obec stříkačku, hasicí nástroje, žebříky, háky a vodní koše. Hasičské vybavení tehdy sloužilo nejen Přednímu Ovenci a Královské oboře (ta k Bubenči vždy patřila katastrálně, ale nebyla pod jeho správou), ale i sousedním Holešovicím. O dalším působení zdejších hasičů nejsou žádné zprávy.

Jako každému jinému místu se ani Bubenči nevyhnuly malé či větší požáry. Koncem 19. století hořely často průmyslové podniky a samostatnou kapitolou je areál Výstaviště, který byl zasažen ohněm několikrát. Další velké požáry postihly například studentskou kolonii Kolonka, Šlechtovu restauraci, továrnu Ergon nebo skleník ve Stromovce.

V Císařském mlýně, v továrně etherických olejů pana Konnsteina, hořelo 5. července 1881 v podvečer. Oheň vznikl nepozorností na půdě dvoupatrové továrny a zachvátil střechu, pod níž se nacházela sláma a dřevo. Byl uhašen po třech hodinách a zničil pouze horní část budovy.

Velký požár v továrně na papír Raimunda Kubíka vypukl 15. srpna 1886 po páté hodině odpolední. Oheň zachvátil celou továrnu a hasila jej parní stříkačka Pražského hasičského sboru, která se prý znamenitě osvědčila. Škoda se vyšplhala na 60 tisíc zlatých.

O sedm let později, 11. července 1893, vzplál oheň kolem sedmé večerní v tkalcovně a přádelně firmy Arnošt Mauthner. Požár zničil veškerou zásobu žoků s bavlnou, která se v objektu nacházela, a způsobil škodu 100.000 zlatých.

V roce 1895 vyhořela Röhrsova továrna nábytku a dekorací a o rok později, 10 let po prvním požáru, plameny znovu zasáhly Kubíkovu papírnu. Oba tyto požáry hasili také hasiči sboru z Královských Vinohrad.

Studentskou kolonii Kolonka na Špejcharu, která se do roku 1943 nacházela na území Bubenče, zasáhl velký požár 21. prosince 1927. Oheň byl ohlášen kolem půl jedenácté dopoledne. Zcela v plamenech se ocitl pavilon č. 6. Přestože hašení bylo nesmírně náročné, v ten den totiž bylo 20 stupňů pod nulou, podařilo se zabránit rozšíření ohně na další objekty a ve večerních hodinách jej uhasit. Při náročné záchranné akci byl zraněn pouze jeden hasič. Z 96 studentů jich bylo v budově naštěstí jen 16 a ti společně s pracovníky kanceláře narychlo vynášeli knihy, peřiny a osobní věci.

Dne 28. listopadu 1945 ve čtvrt na devět došlo k výbuchu ve skladišti firmy ing. Moučka v Piettově ulici. Požár zachvátil tovární objekty a lokalizován byl do půl jedné. Škoda dosáhla 3 milionů Kčs, při explozi přišel o život pomocný dělník Jiří Krejčí z Bubenče. Jeho bratr František Krejčí byl s těžkými popáleninami převezen do nemocnice Na Bulovce.

Začátkem šedesátých let 20. století byla kvůli havarijnímu stavu kuchyňské části uzavřena Šlechtova restaurace. Bez využití budova postupně chátrala a dvakrát vyhořela. Poprvé ji oheň zasáhl v roce 1978, ke druhému požáru pak došlo v noci z 25. na 26. ledna 1980.

V roce 1983 zničil velký požár tovární budovu společnosti Ergon v Papírenské ulici. Ohlášen byl v pátek 22. dubna v 18:34 a brzy byl v plamenech celý dvouposchoďový objekt o ploše 100 x 50 metrů. S ohněm bojovalo několik pražských i mimopražských jednotek hasičů, vojenští i dobrovolní hasiči a závodní jednotka ČSD. Jejich příjezd na místo zkomplikovaly nízké viadukty v Goetheho a Podbabské ulici a těžká technika tak musela využít objížďku vedenou kolem Stromovky a přes Císařský ostrov. V průběhu zásahu došlo k destrukci nástavby a propadnutí ocelové konstrukce mezi 3.a 2. nadzemním podlažím. Požár byl lokalizován ve 20:42, ale zcela dohašen byl až následující den ve 14:48. V průběhu zásahu bylo odkapávajícím asfaltem z izolační krytiny střechy zraněno pět hasičů. Uvnitř budovy se nacházelo mnoho nebezpečných věcí: tlakové láhve svářecích souprav, propanbutanové vařiče, sudy s hořlavinami a lepidly, umělé hmoty používané při výrobě, z nichž některé byly toxické. Riziko představoval i uskladněný materiál, například molitan, z něhož se při hoření uvolňuje kyanovodík, ale i hromady korku a dřeva. Celková přímá hmotná škoda byla společností Ergon vyčíslena na 19.253.000 Kčs. Při vyšetřování příčin požáru se ukázalo, že byl úmyslně založen jedním ze zaměstnanců. Tehdy 26 letý pomocný dělník měl trvalé neshody se spolupracovníky a byl již 5 krát trestán, z toho dvakrát pro žhářství. Za trestný čin obecného ohrožení byl odsouzen k mnohaletému trestu odnětí svobody.

V roce 1983 se v této části Bubenče stala ještě jedna tragická událost. V areálu ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově došlo 27. srpna k výbuchu. Ten byl ohlášen v 10:28 a přivolaní hasiči na místě zjistili, že explodoval ohřívač vody. Tlaková vlna rozbořila stěny budovy, ve které se zařízení nacházelo, a trosky zavalily a usmrtily dva muže.

Oheň několikrát zasáhl skleník na jižním okraji Královské obory. Opuštěná stavba částečně vyhořela po roce 1989. O mnoho let později, 16. dubna 2003, ji pak dvakrát v jednom dni někdo úmyslně zapálil (požár byl hlášen v 18:49 a 22:51). Vzhledem k tomu, že byl objekt již v dezolátním stavu, byla škoda minimální. Důvodem žhářství ovšem mohl být úmysl zcela zničit již poškozenou budovu.

Začátkem devadesátých let minulého století vzniklo v bubenečské části Vítězného náměstí, na nezastavěném prostranství mezi ulicemi Jugoslávských partyzánů a Verdunská, tržiště s několika desítkami dřevěných prodejních stánků. Po roce 2000 se jejich počet postupně snižoval. Šestnáct z nich zničil 31. července 2005 odpoledne požár. Stánky byly v té době prázdné a příčinou jejich vzplanutí mohl být úmysl, nedopalek cigarety nebo neopatrnost hrajících si dětí.

U železničního viaduktu v Mlýnské ulici vzplál v podvečer 26. října 2007 drážní domek určený k demolici. Příčinou požáru byla stržená trolej, která spadla na nevyužívanou budovu, čímž došlo k jejímu vznícení.