Povýšení na město

Dne 26. října 1904 vyhověl císař a král František Josef I. žádosti bubenečského zastupitelstva a povýšil obec Bubeneč na město. Rozhodnutí bylo publikováno místodržitelskou vyhláškou 11. listopadu 1904.

Městská rada oslavila tuto významnou událost 8. prosince 1904 slavnostní schůzí a bohoslužbou. V provolání, které vydala, stálo: "Jsme přesvědčeni, že povýšení Bubenče na město vzbudí v občanstvu radostný ohlas, a že krok, kterým rozmnožujeme počet českých měst, bude jim mocnou vzpruhou na další dráze pokroku a rozkvětu naší obce. Povýšením vyplnilo se zajisté dávné přání vaše: a proto zveme vás vlídně, abyste spolu s námi oslavili počátek nové doby v životě našem a v životě města, mezi českými městy sic nejmladším, které však má již dávnou pověst nejkrásnější, nejzdravější a nejmodernější villové čtvrti Pražské."

Při oslavě nebylo zapomenuto na chudé příslušníky, kterým obec darovala sumu ve výši 500 korun. S částkou 100 korun se připojil také starosta Raimund Kubík, zvolený tehdy za prvního čestného měšťana, a bubenečský rodák Antonín Hora, katecheta měšťanské školy v Praze, který přispěl rovněž stokorunou. U příležitosti povýšení představil městský tajemník JUC. Ladislav Tůma své dílo Stručné dějiny obce Bubenče.

Privilegium pro užívání znaku bylo potvrzeno 17. února 1905, kdy byla Bubenči vydána slavnostní panovnická listina s vyobrazením a popisem uděleného městského znaku.

Dne 17. února 1905 byla Bubenči vydána slavnostní panovnická listina s vyobrazením a popisem uděleného městského znaku:

MY FRANTIŠEK JOSEF PRVNÍ, z Boží milosti CÍSAŘ RAKOUSKÝ; Apoštolský KRÁL UHERSKÝ; král Český, Dalmatský, Chorvatský, Slavonský, Haličský, Vladiměřský a Yllyrský; arcivojvoda Rakouský; velkovojvoda Krakovský; vojvoda Lotarinský, Salcburský, Štýrský, Korutanský, Krajinský, Bukovinský, Horno a Dolnoslezský; velkokníže Sedmihradský; markrabě Moravský; knížecí hrabě Habsburský a Tyrolský atd. atd. ráčili jsme z Naší Nejvyšší císařské a královské moci Naším rozhodnutím ze dne 26. října 1904 Naši věrnou OSADU BUBENEČ v Našem království Českém přihlédajíce nejmilostivěji k její spořádané obci a k jejímu znamenitému rozvoji ku prosbě obecního zastupitelstva na MĚSTO povýšiti. Mimo to povolili jsme Našemu věrnému MĚSTU BUBENČI užívati tuto popsaného a barvami vyobrazeného MĚSTSKÉHO ZNAKU a to: Červený štít napříč prostoupený zdí ze stříbrných tesaných kamenů s černými spárami a paterým cimbuřím, ze kterých první a poslední vyrůstá z okraje štítu. Tato zeď jest prolomena otevřenou klenutou branou s vytaženým zlatým hřebenem. Na druhém cimbuří stojí ve skoku na levo stříbrný beran se zlatými rohy a paznechty. Okraj štítu obklopen jest ozdobným lemem. Na horním kraji štítu spočívá stříbrná koruna zděná s pěti výběžky. Na svědomí tomu jsme vlastní rukou tento diplom Naším císařským jménem podepsali a pečeť Našeho císařského Veličenství přitisknouti dali. Dáno a vyhotoveno skrze Našeho milého a věrného skutečného tajného radu, komořího, ministra vnitra ARTHURA HRABĚTE BYLANDT-RHEIDTA, rytíře Našeho rakouského císařského řádu železné koruny první třídy, v Našem říšském hlavním a sídelním městě VÍDNI, dne sedmnáctého února roku tisícího devítistého pátého.

Ministr vnitra: 
Arthur hrabě z Bylandtů
Podle Nejvyššího vlastního rozkazu
Jeho cís. a král. Apoštolského Veličenství: 
Štěpán svobodný pán z Kricgstů 
c. K. ministerský rada