Vodárny

Zdrojem pitné vody v Bubenči byly před vznikem vodovodu prameny, studánky a studny.

Když byl v 18. století ve Stromovce vypuštěn Velký rybník, zůstalo místo něj jen několik malých rybníčků. Rudolfova štola, která do Velkého rybníka přiváděla vltavskou vodu, tak přestala sloužit svému účelu. Na počátku 19. století byla opět využita neboť u jejího ústí dali čeští stavové zřídit vodárnu, která zásobovala nádrž u Dolního letohrádku (dnešní Šlechtovy restaurace).

Vodovod byl v Bubenči nejdříve zaveden v jeho horní části, která byla 1. června 1887 prostřednictvím Letenské vodárny napojena na pražskou vodovodní síť. V roce 1890 byla zřízena ještě spojka zvaná na Orlíku, kterou byla přiváděna voda z vodojemu na Petříně.

V roce 1901 byl postaven bubenečský obecní vodovod. Jeho zdrojem byl pramen nacházející se ve štěrkopískových terasách na jihozápadním svahu rokle na Struhách, která byla rozsáhlejší než dnes. V domě čp. 200 v Bučkově (Rooseveltově) ulici se nacházela čerpací stanice, která vodu pomocí trojčité pumpy poháněné plynem čerpala ze studny. Později sem byl instalován elektrický pohon s dvěma jednočinnými pumpami. Potrubím pak byla voda přiváděna do třinácti stojanů v ulicích Bubenče a do Bubenečské vodárenské věže na dvoře školy v Korunovační ulici. Zařízení pracovalo až do roku 1914, kdy byly zahájeny dodávky vody z Káraného. Poté byla až do roku 1927 vodárna v činnosti pouze při poruše káranského vodovodu. Čerpací stanice čp. 200 byla zbořena v roce 1933 při výstavbě mateřské školy, vodárenská věž zanikla v roce 1959.

Zdroj:
- Pražské vodní věže; Jaroslav Jásek, Jaroslav Beneš; VR - Atelier; 2000
- Po stopách pražského vodárenství; Milan Polák, Dagmar Broncová, Jiří Čížek a Martin Havlice; Milpo media s.r.o.; 2015
- Prahou po Vltavě; Vladislav Dudák; Práh; 2011