Nemocnice Bubeneč
Bubeneč čp. 144, Chittussiho 1
Maďarská 1
Sanatorium pro choroby nervové založil v roce 1895 Dr. Leopold Kramer. Zařízení bylo nazýváno také podle jmen budov "Tusculum" nebo "Sanitas" a patřilo ke špičkovým ústavům pro choromyslné ("nervosní"). Fungovalo až do druhé světové války, kdy byly budovy zabrány pro potřeby německé armády. Po válce se stal celý areál součástí nemocnice Na Bulovce a byl určen pro léčbu infekčních nemocí - žloutenky a spály. Pro špatný stav byla nemocnice počátkem padesátých let na dva roky uzavřena. V roce 1956 připadla OÚNZ Praha 6, který dal upravit vnitřek a v roce 1958 zde bylo otevřeno interní lůžkové oddělení pro část obyvatel Prahy 6. Objekty však potřebovaly důkladnou opravu. V únoru 1978 proto byla nemocnice uzavřena a do května 1979 kompletně zrekonstruována. Interní nemocnici, doplněnou interní ambulancí a ordinací praktického lékaře, vystřídala koncem devadesátých let léčebna dlouhodobě nemocných.
Hlavní budova původního sanatoria zvaná "Tusculum" a dvě menší budovy (villy) "Sanitas" a "Anna" byly v osmdesátých letech 20. století doplněny nevzhledným čtyřpodlažním panelový domem čp. 1108. Na historických fotografiích jsou vidět ještě dva menší objekty přiléhající k Maďarské ulici. Výše položený byl zbořen v souvislosti s výstavbou nového "paneláku". Druhý, který se nacházel blíže ke křižovatce ulic Maďarská a Chittussiho, byl pravděpodobně zbořen už dříve (v šedesátých letech?). K areálu patří také rozlehlý park, kterým protéká bezejmenný přítok Dejvického potoka.
Leopold Kramer si v Chittussiho ulici proti vchodu do areálu nemocnice nechal v roce 1934 vybudovat podle návrhu architektů Ernsta Mühlsteina a Victora Fürtha vilu čp. 45. Postavena byla na místě původního zahradního domu profesora Bučka, který byl součástí rozlehlých sadů, které se zde a v širokém okolí nacházely. Za druhé světové války rodinný dům užíval sudetoněmecký politik a hlavní vůdce Hitlerjugend v Protektorátu Siegfried Zoglmann.
Leopold Kramer se narodil 14. května 1865. V srpnu 1942 byl zatčen a odvezen z Prahy do Terezína. V říjnu 1944 byl transportován do Osvětimi, kde byl zavražděn.