Miseronka

Bubeneč čp. 19, náměstí Pod kaštany
Korunovační
zbořeno

Vinici nazývanou Hvězda, která se rozkládala u jihozápadního okraje Královské obory, koupil v roce 1676 správce královské klenotnice Ferdinand Eusebio Miseroni. Ten pocházel z česko-italského rodu z Lisonu a nechal si zde postavit letní dům. Majitelem nemovitostí zůstal až do roku 1684 kdy zemřel. Vinici se následně začalo říkat jeho jménem. Usedlost pak řadu let vlastnil farář kostela sv. Václava v Menším městě Antonín Mesler, v jehož době se pro vinici používalo pojmenování Svatováclavská. V roce 1766 ji koupil hrabě František Michal z Martinic, který měl zájem o příjemné letní sídlo a zahradu. V závěti ze dne 4. ledna 1772 Martinic vinici odkázal Marii Anně de Scotti, rozené Nagyové. Protože se po jeho smrti roku 1773 přihlásili i někteří věřitelé a chtěli majetek obstavit, Marie Anna de Scotti se nechtěla soudit a postoupila ji univerzální dědičce, vdově Marii Anně Martinicové rozené hraběnce Šternberkové a přijala od ní náhradu 3.000 zlatých. Na pozemku ohrazeném zdí se tehdy nacházela vinice, zahrada, obytná stavení a lis. V roce 1774 byla hodnota samotných budov asi 6.500 zlatých, uvnitř byl nábytek v hodnotě přes 750 zlatých a zhruba ve stejné hodnotě obrazy, především tehdy módní rytiny.

V roce 1781 šla vinice do veřejné dražby, kde ji získala Josefa ze Šterneku za 2.500 zlatých. Obratem ji pak prodala za 3.000 zlatých a 100 dukátů křemnických pražskému arcibiskupovi Antonínu Petru hraběti Příchovskému z Příchovic. Po roce 1794 vlastnila sídlo hraběnka Eleonora Hartigová, rozená Colloredová, která na pozemku nechala vybudovat dva altány, k nimž později přibyl ještě třetí. Mezi další držitele patřili například Filipina, manželka hraběte Josefa Jindřicha Šlika (což byl tajný rada a nejvyšší zemský komorník) nebo Vilém I., kurfiřt Hesenský. Ten byl v roce 1806 vypuzen Napoleonem ze své země a usadil se v Praze. Zahradu s domem i nábytkem koupil v roce 1810 od hraběnky Šlikové za 10.000 zlatých. O dva roky později se stal také majitelem usedlosti Zátorka čp. 43. Když se pak v roce 1813 znovu ujal Hesenského lantkrabství, obě reality v Bubenči prodal. Vedle domu čp. 19 a koňských stájí byla součástí Miseronky štěpnice, kuchyňská zahrada a především anglická zahrada. Dále zde byl, skleník, broskevna a kuželník. Roku 1825 usedlost koupil Jiří František hrabě Buquoy, přikoupil k ní sousední kusy pole a rozšířil libosad. Velice příjemné místo k letnímu pobytu sloužilo prakticky až do roku 1886 nejvyšší šlechtě, posledními jejími zástupci byla rodina knížete z Öttingen-Wallersteinu. Od devadesátých let 19. století byl majitelem David Bloch a jeho potomci. V letech 1927-1930 zde byla postavena podle projektu Maxe Spielmanna novobarokní vila čp. 19 (projekt nechali vytvořit Rudolf a Anna Bloch-Bauerovi). Původní usedlost zanikla někdy koncem třicátých let.

Zdroj:
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Miseronka