Lannova vila

Bubeneč čp. 1, V sadech 1
Pelléova 24

Neorenesanční vila byla postavena v letech 1868-1872 na zakázku významného průmyslníka, mecenáše a sběratele umění Vojtěcha rytíře Lanny (1836-1909). Na projektu spolupracovali architekti Ignác Vojtěch Ullmann, jeho švagr Antonín Viktor Barvitius a Josef Schulz. Na místě vily stál původně dům, který vlastnil Václav Štorch a pronajímal ho bohatým zájemcům jako letní byt. Bubeneč byl tehdy klidná a stavebním ruchem nezatížená předměstská vesnice, kam Lanna jezdil v létě se svým otcem a kde se jim velmi líbilo. Od Štorcha proto dům koupili, zbourali ho a získali pozemek pro stavbu.

Vila se skládá z průčelní jednopatrové budovy obdélníkového půdorysu a bočního křídla s věží. Před průčelí předstupuje vstupní portikus a sloupová lodžie nad zahradní terasou, zdobená alegorickými malbami. Po pravé straně schodišťové haly se nacházejí tři propojené salonky s mytologickými malbami v "pompejském" stylu. Do patra stoupá tříramenné schodiště s balustrádovým. Čtyřboká věž prostupuje všechna poschodí a výšku budovy převyšuje o jeden a půl patra. Od sklepa až po vrchol prostupuje věží točité kamenné schodiště, z něhož byl přístup do hostinských pokojů. Spodní část věže je bez oken, od posledního patra je oddělená výraznou římsou s kuželkovou balustrádou, za níž jsou vysoká půlkruhová okna. Na vrcholu věže je na mohutné římse vyhlídková terasa ohrazená zábradlím se stejnou kuželkovou balustrádou. Značná pozornost byla věnována také venkovní výzdobě. Podle kartonů Josefa Mánesa ozdobil dům v lodžii venkovními freskami s námětem dětských her Viktor Barvitius, v interiérech jsou malby Hanse Makarta, Adolfa Friedricha Menzla a Leopolda Rottmanna. Ve vile bydlela Lannova rodina jen v létě. V roce 1913 ji pak syn a dědic dr. Vojtěch Lanna prodal i s pozemky a příslušenstvím staviteli Aloisi Potůčkovi. V roce 1948 přešla vila do vlastnictví státu a od roku 1957 je ve správě Akademie věd České republiky, které v současnosti slouží jako reprezentační ubytovací zařízení.