Křižíkova fontána

Bubeneč bez čp., Výstaviště

Křižíkova světelná fontána byla vybudována na bubenečském Výstavišti u příležitosti Jubilejní zemské výstavy v roce 1891. Autorem architektonického návrhu fontány umístěné v centru výstavní plochy proti zadnímu průčelí Průmyslového paláce byl Antonín Wiehl. Technickou část navrhl František Křižík, hydraulické stroje zřizoval vrchní inženýr Ludvík Spirk a instalaci řídil inženýr Jaromír Zelený. Zakázku na výstavbu získala firma M. Hergett za náhradu šesti tisíc zlatých 7. října 1890 a provedení díla ihned svěřila společnosti Pittel a Brausewetter. Stavební práce zahájené v říjnu 1890 byly obtížné, probíhaly i během tuhé zimy a celé staveniště muselo být chráněno bedněním. V podzemí pod bazény vznikly prostory pro obsluhu včetně 150 metrů dlouhého průchodu k nedaleké strojovně, kde bylo mimo jiné umístěno i čerpadlo. Stavba nadzemní části byla zahájena v únoru následujícího roku a trvala tři měsíce. Fontána se poprvé rozsvítila 24. května 1891 a od 28. května byla v provozu každý večer.

Fontána při umělecké produkci využívala proudící vodu, skleněné desky, různě zbarvená skla a elektrické lampy s parabolickými zrcadly. Dno dolního a horního bazénku tvořila silná skla, pod nimiž byly umístěny regulovatelné obloukovky s parabolickými reflektory z hliníkového plechu, které osvětlovaly proudy vody stříkající z trysek. V dolním bazénu bylo šest střiků osvětlováno šesti lampami, v horním bazénu bylo 16 lamp a 14 trysek rozmístěných ve dvou soustředných kruzích kolem jedné střední trysky. Vlastní osvětlení měly i tři vodopády tvořené vodou stékající z horního bazénu do dolního. Každá lampa byla vybavena pohyblivým rámem s různobarevnými skly, která byla umístěna nad obloukovkami a obsluha je v pravidelných intervalech vyměňovala. K vodotryskům proudila voda poháněná parním strojem umístěným ve strojovně. Proud do světel dodávaly Křižíkovy dynamo-elektrické stroje. Veškeré osvětlovací zařízení pocházelo z dílen Křižíkova pražského závodu. Voda, která stříkala až do výše několika desítek metrů, byla každý den znovu přečerpávána a znovu využívána. Záři světelných zdrojů při představení bylo prý vidět až ze Starého Města.

Zásadní rekonstrukcí prošla fontána v letech 1987-1991 v souvislosti s přestavbou Výstaviště pro Všeobecnou československou výstavu konanou v roce 1991. Nové výtvarné a architektonické řešení navrhli Zdeněk Stašek a Milan Honzík. Velkou fontánu obklopily Křižíkovy výstavní pavilony a vznikl zde amfiteátr pro více než 6 000 diváků. V bazénu o rozměrech 25 x 45 metrů, který pojme 1 650 m³ vody, bylo instalováno na 3 000 trysek a rozmístěno 1 248 podvodních reflektorů. Vodní okruhy s více než 2 km potrubí ovládá 49 čerpadel. Fungování fontány, která stojí na stejném místě jako ta původní z roku 1891, řídí počítač ovládající světelné efekty, výšku a intenzitu proudící vody, ale i hudbu, která celý dojem z produkce umocňuje.

Zdroj:
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Křižíkova_světelná_fontána
- https://www.prazskekasny.cz/krizikova-fontana/