Jižní hranice Bubenče

Středem ulice Milady Horákové v její části mezi Letenským náměstím a křižovatkou na Špejchaře prochází od roku 1943 katastrální hranice mezi Bubenčem a Holešovicemi (původně Bubny před jejich sloučením s Holešovicemi). Historická hranice obou městských čtvrtí, která vedla v odlišném směru i podobě, byla tehdy napřímena.

V této lokalitě, na samém jižním okraji bubenečského území mezi Letenskou plání a železniční tratí Praha - Kladno, se nachází soubor bytových domů Molochov s další obytnou zástavbou směrem ke Královské oboře, areál fotbalové Sparty (stadion a vedlejší prostor bývalého tréninkové hřiště), vjezd a výjezd Bubenečského tunelu a pět samostatných vil.

Pravá strana ulice Milady Horákové v tomto místě však v budoucnosti dále změní svoji podobu. Bude zřejmě úplně celá zastavěna vysokými budovami a na jižní hranici katastru Bubenče tak vyroste, vzhledem o okolní nižší zástavbě i nezastavěné Letenské pláni, pomyslná "Bubenečská zeď".

Obytný soubor Molochov se nachází mezi ulicemi Milady Horákové a U letenské vodárny. Tvoří ho celkem 14 šestipatrových činžovních domů. Popisných čísel je ale pouze 13 (čp. 845-854 a 860-862), proto je někdy uváděný počet domů tento. Lidový název Molochov pochází pravděpodobně již z doby stavby z konce 30. let minulého století. Stavební dělníci měli takto negativně (od slova moloch) označovat mohutnou novostavbu. Výstavba proběhla v letech 1936-1938 podle celkového architektonického řešení Josefa Havlíčka a detailně rozpracovaných projektů jednotlivých domů od Otty a Karla Kohnových, od dvojice Arnošt Mühlstein a Victor Fürth, od Leo Lauermanna, Františka Votavy i samotného Josefa Havlíčka. Celá funkcionalistická stavba je 252 m dlouhá, 16,5 m široká a asi 30 m vysoká.

Fotbalová Sparta působí přesně na tomto místě již více než 100 let (předtím od roku 1904 hrávala nedaleko v místě dnešního technického muzea). Poprvé se zde utkala s Viktorií Plzeň 13. května 1917. Příprava nového hřiště a budování prvních tribun zabraly zejména kvůli probíhající první světové válce tři roky. Následně stadion prošel mnoha úpravami a rekonstrukcemi, jejichž účelem bylo navýšení kapacity a zvýšení komfortu diváků. V plánu je přestavba jižní tribuny stadionu sousedící s ulicí Milady Horákové. Podle dostupných vizualizací by měla nová budova dosáhnout stejné výšky jakou sousední Molochov a hotel, jehož stavba krátce probíhala na místě bývalého tréninkového hřiště západně od stadionu. Vyloučeno ale není ani úplné zrušení sportovního areálu.

Tréninkové fotbalové hřiště přestalo být používáno po otevření tunelů městského okruhu. Původní projekt zde počítal s výstavbou obchodního centra "Galerie Sparta", kvůli nesouhlasu samosprávy a veřejnosti ale developer plány změnil. Sedmipodlažní budova hotelu měla vyrůst na pozemcích ve směru k bubenečské vilové čtvrti, ale nakonec byla stavba zastavena. Svou výškou měl hotel plynule navázat na obytný soubor Molochov. V souvislosti se stavbou zanikla restaurace Mc'Donalds (čp. 1130, Milady Horákové 98a), objekt zázemí údržby tréninkového hřiště a zákaznické centrum. Ulice Milady Horákové a Nad Královskou oborou měla propojit nová ulice určená pěším a cyklistům.

Na křižovatce ulic Milady Horákové a U Vorlíků, naproti vile čp. 260, se nacházel jednopodlažní objekt se zázemím hřišť a sportovním obchodem (bez čp.) a v jeho sousedství několik hřišť na míčové hry. Oboje zaniklo při výstavbě tunelového komplexu Blanka. Jeho stavba byla zahájena v roce 2007 a byl uveden do provozu 19. září 2015. V tomto místě je dnes vjezd a výjezd z Bubenečského a Dejvického tunelu. V současné době pravděpodobně neexistuje žádný návrh na zastavění tohoto prostoru nad výjezdem z tunelů. Do budoucna nicméně určitě takový projekt není vyloučen.

Bubenečské vily při ulici Milady Horákové v blízkosti křižovatky Špejchar vznikly na přelomu 19. a 20. století. Na tomto místě bylo 9 staveb: na rohu ulic Milady Horákové a Pelléova se nacházel rohový pavilon s prodejnou květin (čp. 438) a dále ve směru k Letenské pláni osm vil (čp. 106, 154, 96, 109, 229, 185, 179 a 260). Objekty čp. 438 a 106 byly zbořeny po roce 1976 v souvislosti s výstavbou metra, vily čp. 154 a 96 v roce 2009 v návaznosti na výstavbu tunelů městského okruhu. Zbývající stojící domy jsou ve velmi špatném stavu a vlastník plánuje jejich demolici. Na místě by pak rád vystavěl mohutnou kancelářskou budovu, jejíž projekt se během let několikrát proměnil. Vše ovšem provází nesouhlas místních samospráv a občanů. Je však již jisté že podoba okraje vilové části Bubenče významně změní svoji podobu.


Zdroj:
- https://praha6ztracitvar.cz
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Molochov
- https://www.lidovky.cz/relax/design/pripad-molochov-panelaky-nebo-elegantni-funkcionalisticka-architektura.A121008_160046_ln-bydleni_ter
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Stadion_Sparty_na_Letn%C3%A9
- https://sparta.cz/cs/historie/dedictvi/stadiony
- Kniha o Praze 7; kolektiv autorů; Milpo; 1998

Severní hranice Bubenče 

Na severu sousedí Bubeneč s Trojou. Katastrální hranici tvoří po celé délce Vltava. Hranice prochází přibližně středem neregulovaného koryta řeky severně od Císařského ostrova, který celý patří do Bubenče. Více ... 

Východní hranice Bubenče 

Na východě a jihovýchodě sousedí Bubeneč s Holešovicemi. Katastrální hranice vede kolem východního cípu Císařského ostrova, podél železniční tratě k ulici U Výstaviště, kterou pokračuje ke Královské oboře a dále ulicemi Kamenická a Veletržní. Více ... 

Západní hranice Bubenče

Na západě a jihozápadě sousedí Bubeneč s Dejvicemi. Katastrální hranice vede Vltavou kolem Císařského ostrova a ulicemi Pod Paťankou, Podbabská a Jugoslávských partyzánů na Vítězné náměstí, odkud pokračuje ulicemi Dejvická, Jaselská a Pelléova. Více ...