Jan Schlöcht

Johann Schlöcht von Heraltitz, běžně známý jako Jan Schlöcht, byl původem německý velkostatkář a politik. Narodil se 28. května 1801 v moravském Příboře, kam přišla jeho rodina v letech 1756-1763 z Württemberska. Jeho matka Barbora byla sestřenicí rytíře Mořice Bučka, syna profesora Josefa Ignáce Bučka z Heraltic, který neměl potomky a své statky v Předním Ovenci odkázal právě jí. Barbora hned vše postoupila svému synu Janovi, který začal na majetku v roce 1840 sám hospodařit. Dědictví zahrnovalo dvory čp. 1 (v místech dnešní Lannovy vily) a čp. 6 (v místech dnešního čp. 1054), Bučkovy sady Ve struhách, zahradní dům a dvě chalupy.

Jan Schlöcht se 6. června 1836 oženil s Babette, rozenou Tollich. Měli spolu tři děti: Morize (1837), Elisabeth (1839) a Johannu (1848). Přestože byl rodilý Němec, uměl prý česky a v jeho rodině se údajně také česky mluvilo. V roce 1850 se stal prvním bubenečským starostou a zůstal jím až do své rezignace v dubnu 1886, tedy dlouhých 36 let.

Jeho působení v čele obce je hodnoceno velice rozporuplně. Na jedné straně v době jeho starostování nikdy nebyla porušena rovnováha v příjmech a výdajích a Bubeneč měl být v té době jednou z nejpěknějších, nejvýstavnějších a nejbohatších obcí v Čechách. Za jeho působení došlo v roce 1880 ke změně úředního názvu z Předního Ovence na Bubeneč. Na druhé straně nechal zpustnout své Bučkovy sady a obec se nijak nerozvíjela, přestože potřebovala dlažbu, kanalizaci nebo vodovod. Starosta měl zřejmě obavu, aby značnými výdaji neuvalil přílišné břemeno na místní poplatníky. Byl totiž největším pozemkovým majitelem a současně největším bubenečským plátcem. Svým vlivem prosazoval do obecního výboru sobě podobné, takže řízení obce se dost podobalo dobám, kdy měla vše v rukou dědičná vrchnost. Budovu radnice pokládal za zbytečný luxus a pracoval ve svém domě, v němž také zasedal obecní výbor. Tatáž místnost sloužila i jako poštovní kancelář. Jan Schlöcht prý úřadoval pouze německy a stejně tak odpovídal i na českou korespondenci. To se jistě muselo negativně projevit v národnostních sporech mezi Čechy a Němci, které tehdy zasáhly i Bubeneč. Jím vedené představenstvo naprosto odmítalo sloučení s Prahou, přestože s ní Bubeneč již přímo sousedil. V roce 1885 se proti Janu Schlöchtovi ostře vymezil jako občan Alois Potůček. Starosta byl obviněn mimo jiné z nezákonného úřadování, z prodeje obecních pozemků bez schválení a svolení obecního výboru a bylo upozorňováno na nepořádky v obecní pokladně s chybějícím obnosem přibližně 5.000 zlatých. V lednu 1886 Schlöchta okresní výbor odvolal z funkce a správou obce pověřil Gustava Lumbeho, který byl v té době prvním radním. Místodržitelství ovšem v únoru suspendaci formálně zrušilo a dosadilo jej zpět do funkce. Jan Schlöcht následně v dubnu sám odstoupil a novým prozatímním starostou byl zvolen Gustav Lumbe. Ve vedení obce zůstal pouhé dva měsíce, než byl po nových volbách 2. července 1886 do čela zvolen Raimund Kubík.

Kromě působení v obecní politice byl Jan Schlöcht v letech 1861-1883, tedy 4 volební období, poslancem Českého zemského sněmu, kam byl zvolen za volební stranu Gemeinsame Kandidatenliste der Grossgrundbesitzer in Böhmen. Dne 17. dubna 1873 byl vyznamenán šlechtickým predikátem z Heraltic. Jan Schlöcht zemřel 30. března 1887 a byl pochován na starém bubenečském hřbitově Na Skalce ve Wolkerově ulici.

Zdroj:
- https://nasregion.cz/praha/lannova-vila-slouzila-znamemu-prumyslniku-skoro-40-let-problemy-se-sousedy-umel-vyresit-dost-radikalne