Fontány na Výstavišti
Před pravým křídlem Průmyslového paláce byla již v období první republiky, a možná i dříve, obdélná vodní nádrž. První zadokumentovaný zde umístěný vodní prvek tvořila tři tryskadla, kterým se říkalo "kytky" nebo "pampelišky". Z důvodu prorezavění byl v letech 1995-1997 odstraněn a na jeho místo byla z dolní části areálu přesunuta Kinetická fontána. Tu navrhl v roce 1985 výtvarník Milan Nedvěd za spolupráce akademického architekta B. Votruby. Byla vyrobena ze slitin železa a neželezných kovů. V roce 2018 byla nádrž zrušena a fontána vrácena na své původní místo do v té době opraveného modrými kachlíky vyloženého kruhového bazénu u bývalého Bruselského pavilonu.
Během světové výstavy byly součástí Bruselského pavilonu, který byl na Výstaviště přestěhován v roce 1959, i dvě fontány. Ani jedna z nich ovšem nebyla spolu s hlavní stavbou v Bubenči instalována. Na nádvoří pavilonu se nacházela fontána "Karlovarské vřídlo" se třemi nymfami. Dílo, které vytvořili Jan Kavan a Jan Simota spolu s kolektivem studentů UMPRUM, bylo v roce 1960 umístěno před secesní Smetanův dům v Luhačovicích. Interiérová skleněná fontána vytvořená podle návrhu architekta Adolfa Benše a jeho asistenta Jaroslava Kadlece malířkou Danou Hlobilovou byla desítky let ve špatném stavu a na různých místech. Po rekonstrukci je od roku 2009 součástí pražského Národního technického muzea.
Na terase za Bruselským pavilonem byl umístěn bazén, uprostřed něhož byl kámen s otvorem pro trysku. Celý bazén byl nakonec v rámci úprav Výstaviště zasypán pískem a opatřen sedátky. Dnes již neexistuje.
Z dílny manželů Pravoslava a Jindřišky Radových pocházejí dvě fontány, které byly umístěné v dolní části areálu PKOJF. Obě jsou z přelomu padesátých a šedesátých let 20. století, doba jejich demontáže není známá. První byla 220 cm vysoká fontána vyrobená z keramiky na základu z bílého betonu. Druhá byla provedena z kovových trubek. Celkem 19 trysek směřujících vzhůru bylo zakončeno keramickými kuličkami.
Kam dál?