Bubeneč čp. 22

Bubenečské popisné číslo 22 patří Císařskému mlýnu. První zmínky o jeho existenci pocházejí již z roku 1217. V polovině 16. století u mlýna vznikl dům, hamr, dvě pily a brusírna. V roce 1584 bylo započato s jeho přestavbou pro potřeby Rudolfa II. Počátkem 17. století zde byla zřízena brusírna drahých kamenů. Po císařově smrti v roce 1612 začaly budovy chátrat, což trvalo i v době třicetileté války (1618-1648). V podstatě byly dále udržovány jen objekty sloužící mlýnskému provozu, tedy mlýn a obytná a hospodářská stavení při něm. Na přelomu 17. a 18. století byl areál opraven a přestavěn, ale již roku 1742 zde přebývali saští důstojníci s koňmi a když jej později zplundrovali Francouzi, nedalo se zde vůbec bydlet. K opravě došlo roku 1750, ale výnos byl nejistý, neboť žádná okolní ves neměla povinnost zde mlít. V letech 1762-1783 byl jeho nájemcem Václav Holeček, který postavil novou budovu o dvou podlažích, nechal vyzdít novou čelní zeď, zřídil novou šalandu, nový komín, podlahy a mnoho dalšího, celkem za 13.887 zlatých. V roce 1804 chod mlýna ovlivnilo zpřístupnění Královské obory veřejnosti. Jeho majitel se musel zavázat, že bude udržovat všechny budovy v čistotě, a že v letních měsících umožní přístup veřejnosti do grotty. V roce 1832 ve mlýně vznikl hostinec a veřejné lázně. Následné přestavby znamenaly zánik původní architektury komplexu, který byl klasicistně přestavěn na obytný dům. V roce 1848 koupil mlýn s továrnou za 108 tisíc zlatých Karel Bellmann.

Po roce 1884 byl areál úředně rozdělen na dvě části - na mlýn (čp. 22) a papírnu (čp. 3). Vlastníkem mlýna byl tehdy Gustav Lumbe a později jeho dědicové. Po roce 1890, kdy byla zasypána mlýnská strouha, zde zůstal jen hostinec. V roce 1921 proběhla rekonstrukce, menší opravy byly prováděny i po druhé světové válce. V roce 1964 byl Císařský mlýn zapsán do seznamu nemovitých kulturních památek. Ještě v sedmdesátých letech sloužily budovy jako byty a kanceláře. Od druhé poloviny osmdesátých let je využíval státní podnik Art Centrum, který tady chtěl vybudovat depozitáře uměleckých děl československých sbírek. Areál byl v této souvislosti velmi poškozen a v roce 1989 se práce zastavily. Dalších 15 let pak chátral, přičemž ho v roce 2002 zasáhla povodeň. V letech 2005-2009 byla provedena jeho dostavba a vznikl zde komplex luxusních apartmánů.