Císařský ostrov

Císařský ostrov je nejsevernějším a s rozlohou 66 hektarů (0,66 km²) zároveň největším pražským vltavským ostrovem. Vznikl zpevněním písečných naplavenin, není však přesně známo kdy. Nejdříve byl označován jako Velký ostrov. Z doby, kdy patřil k majetku nejvyššího purkrabství pražského, pochází dnes již nepoužívaný název Purkrabský ostrov. V roce 1584 jej čeští stavové darovali císaři Rudolfu II., který v době své vlády učinil Prahu svým sídelním městem. Vlastnictví ostrova císařem pak připomíná současné úřední pojmenování. Zřídka je možné se setkat také s názvem Bubenečský ostrov. Nesprávně někdy bývá nazýván ostrovem Trojským. Ten se však nacházel na území dolní části dnešní zoologické zahrady a od trojské pevniny byl oddělen ramenem Trojského mlýna. Trojský ostrov zanikl na začátku 20. století v souvislosti s celkovou regulací Vltavy a nejedná se tedy o duplicitní pojmenování ostrova Císařského, který patří celý do katastru Bubenče. Počátkem 18. století byly v jeho blízkém okolí další ostrůvky Ráček, Řádky a Neveselý (Nesejtko), které s ním později splynuly a byly přeměněny v louky. Tvar ostrova a jeho pobřeží měnily také povodně. V 18. století jej rozdělovalo napříč říční rameno. K tomu znovu došlo na krátkou dobu i během povodní v roce 2013. V letech 1899-1902 byla provedena regulace Vltavy při níž ostrov významně změnil svůj tvar. Poměrně velké území v jeho jižní části se stalo součástí bubenečské pevniny a k ostrovu byla naopak připojena malá část Královské obory. K drobným úpravám došlo i na severním břehu ostrova, kde s ním splynuly malé pozemky nacházející se již v katastrech Troje a Holešovic. Bubenečská hranice totiž tehdy vedla přímo po původním břehu ostrova a po připojení dalšího území nebyla nijak upravena. K tomu došlo až v roce 1945, kdy byla bubenečsko-trojská hranice byla posunuta na sever přibližně do středu Vltavy.

V roce 1905 byly do západní části ostrova umístěny kalojemy tehdy postavené čistírny odpadních vod. Od roku 1965 je zde v provozu ústřední čistírna. Ta byla doplněna o novou vodní linku vybudovanou v letech 2015-2018. Celá čistírna tak v současnosti zabírá přibližně dvě třetiny plochy ostrova. Nová vodní linka je ovšem umístěna převážně pod úrovní terénu a na jejím povrchu vzniká rekreační zóna. V tomto místě, ve střední části ostrova, bývala zahrádkářská kolonie s přibližně 300 chatkami, která vznikla krátce po první světové válce a byla úplně zničena při povodních v roce 2002. Ve východní části ostrova se nachází kynologické cvičiště a areály jezdeckých oddílů a jízdní policie. V roce 2002 tady byla postavena nová jezdecká hala, která byla krátce nato zasažena povodní. Úplně zničeno bylo tehdy jezdecký parkurový stadion s tribunou z roku 1927 a některé menší objekty. U východního cípu ostrova je umístěna malá vodní elektrárna a velín s Trojským jezem. Z bubenečského břehu vedou na ostrov tři mosty. Dva se nacházejí u areálu čistírny odpadních vod, třetí u Stromovky. Z trojského břehu je spojení zajištěno lávkou postavenou v roce 2020. Po zřícení té původní v roce 2017 byl přístup ze severu provizorně zajištěn přívozem.

Zdroj:
- Vltavské ostrovy v Praze; Dana Fialová, Eva Semotanová, Michaela Steyerová; Česká geografická společnost; 2015
- https://katalog.ahmp.cz/pragapublica