Alois Potůček

Architekt, stavitel, podnikatel a politik Alois Potůček se narodil 7. dubna 1854 v Přelouči do měšťanské rodiny Josefa Potůčka, který však zemřel ještě před jeho narozením, a Kateřiny, rozené Dítětové. V roce 1876 se oženil s o dva roky starší Antonií Kaiserovou z Bubenče, s níž měl sedm dětí: Marii, Antonii, Jana, Václava, Aloise, Ladislava a Zdeňka. Potůčkovi v Bubenči zůstali a během let vystřídali několik domů: čp. 77, 81, 33, 83, 107 a 275. V roce 1913 koupil Alois Potůček od dr. Vojtěcha Lanny jeho vilu čp. 1 s pozemky i příslušenstvím. Není ale jasné, jestli zde bydlel, protože v době svého úmrtí byl hlášen v domě čp. 275.

Po dokončení studia na České polytechnice v Praze začal Potůček svou profesní dráhu jako stavitel pro jiné architekty. Dále pokračoval samostatnými zakázkami, na které později dodával stavební materiál, například cihly, keramickou dlažbu a obkladačky. Jednalo se zejména o stavby vil a domů Bubenči, navrhl ale také dva kostely mimo Prahu. Se svým společníkem provozoval stavební kancelář Antonín Boček & Alois Potůček, která většinou realizovala cizí architektonické návrhy. V roce 1905 koupil společně s Josefem Tvrským a Eustachen Neubertem zličínskou cihelnu čp. 37. Zde pak fungovala Keramická továrna ve Zlejčíně - Potůček, Tvrský a synové. V roce 1909 nebo 1910 se Potůček a Tvrský stali vlastníky další cihelny, tentokrát bubenečské. Ta záhy ukončila svůj provoz a pozemky byly rozparcelovány a zastavěny.

Alois Potůček se dlouhodobě angažoval v bubenečské politice. V letech 1885-1886 bojoval jako občan proti tehdejšímu starostovi Janu Schlöchtovi a zpochybnil výsledky voleb z prosince roku 1885. Schlöcht nakonec v dubnu 1886 rezignoval a v červnu se konaly nové volby. Alois Potůček se stal prvním radním. Později získal titul čestného měšťana města Bubenče a svou politickou kariéru ukončil jako jeho starosta, kterým byl ovšem pouhé dva roky, než zemřel. Kromě toho byl rovněž dlouholetým členem smíchovského okresního výboru.

Kromě podnikání a politické činnosti se Potůček velmi aktivně účastnil veřejného života. Byl členem Ústřední matice školské a několik let (nejméně mezi roky 1901-1905) předsedou pro Bubeneč a okolí. Dále byl členem výborů Občanské záložny v Bubenči a První občanské záložny v Holešovicích-Bubnech a angažoval se v několika dalších vlasteneckých a dobročinných spolcích. Během svého života se stal velmi úspěšným a bohatým mužem. Zemřel ovšem předčasně 19. srpna 1914 ve svých šedesáti letech na rakovinu jícnu. Pochován je na bubenečském hřbitově.

- vlastní vila, Bubeneč čp. 83, Pelléova 15 (1887-1891)
- obecní budovy u hřbitova, Bubeneč čp. 84 a 85, Antonína Čermáka 2 a 4 (1888)
- novorenesanční vila, Bubeneč čp. 88, Na Zátorce 4 (1889-1890)
- vlastní vila, Bubeneč čp. 107, Pelléova 11 (1891-1892)
- novorenesanční vila, Bubeneč čp. 108, Pelléova 13 (1896-1897)
- vila Otakara Šťastného, Bubeneč čp. 111, Pětidomí 1 (1891-1892)
- dělnické domy, Bubeneč čp. 117 a 118, Papírenská 11 a 13 (1893)
- novorenesanční vila, Bubeneč čp. 154, Milady Horákové 112 (1896)
- dělnické domy, Bubeneč čp. 223, 226 a 237, Papírenská 18, 16 a 9 (1900-1904)
- vlastní dům, Bubeneč čp. 81, Jaselská (1907)
- dvojvila, Bubeneč čp. 273 a 274, Sibiřské náměstí 3 a 4 (1907)
- nájemní domy, Bubeneč čp. 275 a 276, Bubenečská 14 a 16 (1909-1910)
- nájemní domy, Bubeneč čp. 383-385, Dr. Zikmunda Wintra 9-13 (1913)

- restaurace Zur Quelle - přístavba, Bubeneč čp. 105, Goetheho 25 (1895-1896)

- nájemní dům, Dejvice čp. 279, Eliášova 1 (1910)
- nájemní dům, Holešovice-Bubny čp. 471, Dukelských hrdinů 29 (1910)
- dům, Hradčany čp. 262, Tychonova 14 (1912-1913)

- bazilika Navštívení Panny Marie - návrh novorománské přestavby, Milevsko (1897)
- kostel sv. Jana Křtitele - návrh a stavba, Velká Chyška u Pacova (1898)

Zdroj:
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Alois_Potůček